Teprve po nějaké době mi došlo, že jsem knížku Haló, tam dole! našla skutečně tam dole. Úplně dole, ve spodním regálu. Původně jsem se tam úplně dolů jen ohnula pro těžkou tašku, kterou jsem si tam odložila, protože se mi už zařezávala do ramene. Na druhou stranu jsou nezáměrné výběry podstatou mnoha zábav, od tahání planet papouškem po kolo štěstí nebo „náhodný výběr“ vzoru při online nakupování, tak proč by mi knížku jednou nepomohla vybrat moje těžká taška?

           Prvotním popudem k otevření téhle knížky byla domněnka, že by se mohla stát dárkem pro jednu mou sestřenici, která se zabývá hmyzem. Kniha je totiž hmyzu plná, jak vidno už na jejích deskách. Jenže bližší seznámení s obsahem vedlo k poznání, že příbuzná v tomto případě utře, neboť knížku si nechám sama.

            Autorkou je Anna Fiske, a záměrně píšu „autorkou“, protože své dílo též ilustrovala. No, též… Ona je to knížka založená na obrázcích, textu je jen poskromnu. Proto se to na první pohled jeví jako dětská knížka na rychlé prohlédnutí, jenomže nic není vzdálenější pravdě. Ta kniha je přímo naditá příběhy. Jenom ty příběhy nejsou napsané slovy, čtenář (čtenář?) si je musí na ilustracích najít.

            Princip je jednoduchý. Na každé dvojstránce je obrázek vrstvy hlíny pod trávníkem, a v té hlíně se hemží hmyzáci. Začíná se v červenci a každý další dvojlist je další měsíc. Srpen, září, říjen, a tak dál až do prosince, kdy se nekončí a nespí, jak byste mohli očekávat, nýbrž se pokračuje až do dalšího července a pak ještě do dalšího srpna, dalšího září a dalšího října. Tedy víc než rok života v půdě, a dál to není jen proto, že už by se to určitě na další dvojstránku nevešlo.

           Na prvním obrázku je totiž teprve pár komůrek, v kterých bydlí hmyz (a krtci). Jak jde čas, hmyzu přibývá, ať už přistěhováním dalších druhů, anebo rozmnožováním – mají tam dokonce i svou hmyzí školu, kde žáčkům předvádějí abecedu žížaly, které ze sebe vždy to písmenko udělají. Na poslední stránce je též žížalí spřežka CH, kterou norština ani švédština nemají (autorka je původem Švédka a žije a tvoří v Norsku). Takže ji přidal český vydavatel? Pokud ano, tak palec nahoru!

            Listováním stránkami můžete sledovat řadu příběhů, například o stonožce, která plete sto ponožek, a co se stane, když jich sto doplete. Nebo jak si jiný hmyzák chce vymalovat komůrku a jak to dopadá. Nebo o Breberušce, kterak se stará o svá vajíčka, z nichž se mají vylíhnout její Breberušky. Nebo o broučkovi skákajícímu na trampolíně, ale jak se přesvědčíte z narůstajícího počtu obvazů, není to nijak šikovný skokan. Nebo o breberce, co si chce vymalovat svou komůrku, ale měsíc co měsíc s malbou není spokojená. A tak dále a tak dále a tak dále. A protože komůrek a broučků přibývá, je sledování toho hemžení měsíc od měsíce složitější a zároveň zábavnější. Jak jsem říkala, rozhodně to není na jednoduché prolistování, kdepak! Kdybyste chtěli tu knížku půjčit, tak musíte do knihovny nebo k někomu jinému. Já vám ji půjčit nemůžu, neboť, jak říká profesor Matulka, ještě nemám vše prostudováno!

P.S. Předposlední příspěvek byl o Kafkově Proměně. Že jsou dnešním tématem zase brouci, to je opravdu jen náhoda, opravdu!