Ostrov vyhnanců

Vyšlo: 11.04.2016
Autorka: Marta
fotka knihy...

Nevěřím na vlastnosti dané znamením zvěrokruhu, ale co se týče přeskakování stránek, tak tam to bohužel sedí. Jinak je to vedle jak ta jedle – mé znamení by mělo být vzdušné, bystré, čilé, aktivní. Když si ale uvědomím, jak pomalu se ráno zvedám z postele a vleču do koupelny, jak dlouho se ke všemu odhodlávám, jak těžce se mi s něčím novým začíná, jak nechápu narážky (a někdy to nepochopím ani poté, co mi to polopatě vysvětlí)  a že mými nejoblíbenějšími činnostmi je jídlo, spánek a čtení, tak si moc vzdušně a aktivně nepřipadám.

 

Mezi příklady toho, jak moc prý chce mé „bystré a čilé“ znamení stále kupředu, bylo kdesi uvedeno i to, že při čtení přeskakuje stránky a nakukuje dozadu, aby s předstihem zjistilo, jak to dopadne. Tak to je naneštěstí asi jediná moje „vzdušná“ vlastnost. Sice nepřeskakuji, ale ano, nakukuji.

 

Na svou obranu uvádím, že nakukuji jen v případě, že je autor k nějaké postavě, zejména mé oblíbené, příliš nevlídný a dává jí prožít mnohá protivenství. To se většinou neudržím a mrknu se ne snad přímo na konec, ale někam pár stránek před ním, abych zjistila, jestli tam ona postava stále vystupuje. Pokud se tam někde objeví, je to dobré, očividně všechny úklady osudu/autora přežila. Už uklidněná se můžu vrátit zpátky, a pak dočítám již bez dalšího nakukování (leda by se začala protivenství kupit vůči jiné oblíbené postavě).

 

Zatím se mi nakukování vyplácelo, protože mě uklidňovalo ohledně osudů většiny literárních hrdinů. Jenže nedávno se mi škaredě vymstilo.

 

Oblíbila jsem si detektivky ze starého Japonska od I. J. Parkerové. Chápu, že Akitada Sugawara to jakožto chudý šlechtic nemá jednoduché, že bez vlivných známostí jeho kariérní postup skřípe, že je ještě (relativně) mladý a nezkušený (v lásce, zákrutech etikety i zákulisních intrikách). Když v Dračím svitku čelil nepohodlí a potížím sám, ještě jsem to rozdýchala. Když ale v Ostrově vyhnanců začala mít potíže i jeho rodina – však víte, odlehlá studená provincie, málo peněz – tak už mi to začalo vadit. Přece to s ním nemůže být pořád takhle špatné, jednou se to musí změnit, ne? A tak jsem znovu nakoukla, tentokrát ne někam na konec knihy, ale někam na konec celé knižní řady – – – – – – – – – – – – – – –

 

Nebudu prozrazovat, co jsem se dozvěděla, to se nedělá. Ale zdá se mi, že mě to nadlouho vyléčilo ze (zlo)zvyku přeskakovat děj a nakukovat na konec…


>>
04.04.2016
21.03.2016
22.02.2016
<<

kalendárium

Vyletí ptáček

11 . duben

11. dubna 2007 zemřel americký spisovatel s německými předky Kurt Vonnegut. Bývá řazen jak k autorům sci-fi literatury, tak k postmoderním spisovatelům, zejména kvůli míšení různých prvků v jeho dílech. Prolíná se zde mnoho stylů a postupů – sci-fi, groteska, černý humor, reálné i fantastické prvky, filozofické úvahy, ironie. Širokou popularitu mu přinesly zejména jeho romány KolíbkaJatka č. 5.

Výročí

*1887 Vojtěch Martínek

*1894 Lev Blatný

*1900 Sándor Márai

*1908 Leo Rosten

 

†1977 Jacques Prévert

†2003 Zdeněk Jirotka

†2007 Kurt Vonnegut