Dům v zámecké zahradě aneb Co má Jirásek společného s vyšetřováním vraždy

Vyšlo: 21.03.2024
Autorka: Marta
fotka knihy...

„[Královna] zjišťovala, jak jedna kniha vede k druhé…

 

Tento citát z knížky Podivuhodný čtenář se mi líbil od prvního přečtení. Zpočátku byl pro mě pouze vyjádřením postupného rozvoje čtenářského zájmu. Popis toho, jak se člověk po přečtení jedné knížky, která se mu líbila, začne poohlížet po dalších knihách stejného autora nebo stejného žánru nebo stejného tématu, jak si rozšiřuje možnosti co číst, zjišťuje, co ho zajímá.

 

Jak se však mé vlastní čtenářské zážitky časem vršily a přirůstaly, zjistila jsem, že jedna kniha může občas vést k jiné zcela bez mého přičiněné. Aniž bych si někdy knihu jakkoliv vybírala, jakýmsi nečekaným způsobem navázala na tu předchozí.

 

Nejprvě mě to pobavilo jako zajímavá náhoda, ale znáte to: „jednou je nic, dvakrát je náhoda, třikrát je zvyk“. Tudíž už to je očividně zvyk. Ovšem zvyk těch knih, nikoliv můj! Ty knihy se takhle propojují samy!

 

Zcela čerstvý případ navazuje na můj předchozí příspěvek pro Knihárum, jenž se týkal Jiráskova Na dvoře vévodském. Přes den jsem text o klasikovi a jeho díle (a mém čtení jeho díla) dokončila a večer jsem vzala do ruky starou (rok vydání 1966) brožovanou detektivku Dům v zámecké zahradě od Vladimíra Michny, abych si po odvedené práci jen tak početla. Napadlo by někoho, že by se daly nalézt nějaké souvislosti mezi Jiráskovým historickým příběhem a Michnovou detektivkou z 20. století? Mě tedy ne.

 

Přesto tu souvislost byla. Zhruba v třetině knihy se jeden z vyšetřovatelů vydal na faru: „Neměl dosud ze své práce zkušenosti s faráři a v hlavě mu strašil obraz boubelatých farářských fotříků z Jiráska.“

 

Nejprve mě to zarazilo, protože s Jiráskem nemám spojenou představu boubelatých farářských fotříků. Možná s Raisem, ale s Jiráskem? Tam mě straší spíše ten vychrtlý Koniáš z Kašparovy ilustrace Temna

 

Následně jsem se zasmála. No vida, před chvílí jsem psala o Jiráskovi, a teď zase o Jiráskovi čtu!

 

Čili vidíte, že to vzájemné propojování knížek funguje i bez mé účasti. Nemohla jsem přece tušit, že se v detektivce z ničeho nic opět objeví Jirásek!

 

Tím by můj čtenářský zážitek „jak jedna kniha vede k druhé“ mohl skončit, kdyby o pár stránek dále učitelka nevysvětlovala „historii české literatury devatenáctého století“. Znovu jsem se zasmála. Jirásek je řazen do stejného období, už zase čtu o něčem, o čem jsem před nedávnem psala!

 

Ale ouvej, z rozhovoru o devět stránek dál vyplynulo, že ta zmínka o literatuře 19. století patřila Máchovi. Jaksi mě to zklamalo. Na myšlenku, že se mi tu během pár hodin propojily dvě knihy, jedna, o které jsem psala, a druhá, kterou jsem četla, jsem už mezitím zvykla a začala se mi navíc i líbit. Stále tu sice byli ti jiráskovští boubelatí fotříci, ale já chtěla víc. S jídlem roste chuť.

 

Jenomže pak už se žádný výslovný Jirásek ani 19. století nekonali. Co s tím? Když se chce, všechno jde – není-li jasného vyjádření, musí se najít skrytá narážka. Teď jenom ji najít. Aby to nebylo úplně jako pěst na oko, mělo by to přece jen mít nějakou logiku.

 

Ještě že jsem psala před chvílí o tom Jiráskovi! Dívala jsem se kvůli tomu do slovníku spisovatelů, a protože to není tak dlouho, ještě si odtamtud pamatuji, že Jiráskovou prvotinou byla povídka Poklad. A co to celou dobu v Domě v zámecké zahradě hledali? No jasně, poklad! To slovo v knížce padlo tolikrát, že je to zcela jasná narážka a souvislost!

 

Spokojená, jak jsem si pohrála s textem detektivky, jsem zavřela knížku. A rozesmála jsem se do třetice. Já tady složitě v textu hledám spojení čtené knihy s knihou popisovanou, a přitom je ta souvislost přímo na obálce. Ten název! Dům v ZÁMECKÉ zahradě. A kde se odehrává značná část příběhu Na dvoře vévodském? Správně, na náchodském ZÁMKU!

 

V té chvíli jsem se definitivně rozhodla, že to všechno sepíšu a dám na Knihárum. A že napíšu nejen o propojování knih, ale i o tom dalším, co mě v téhle detektivce zaujalo. Totiž o tom, jak často se v ní mluví o knihách.

 

Nezřídka také o detektivkách – ať už přímo o detektivní literatuře, anebo o spisovatelích detektivek či literárních detektivech. Už první zmínka na toto téma byla nevšední. Vyšetřovatel spěl na místo vyšetřování vlakem, kterému dával přednost před autem, protože „se mu ve vlaku hezky čte. V autě to hrká a člověk je vydán na pospas šíleným řidičům…“. A tak si ve vlaku čte sbírku povídek D. Hammeta, ale protože se za tuto četbu zároveň tak nějak stydí… – ježkovy voči, je to tu zas! Jenomže téhle souvislosti jsem si všimla, přesněji jsem si ji uvědomila, až když o tom teď píšu. No přece o čem byl můj předchozí příspěvek o Jiráskovi? O mé „guilty pleasure“. A co je čtení detektivek pro vyšetřovatele z tohoto příspěvku? Ovšemže je to jeho „guilty pleasure“! Propojení obou mých textů i obou mnou čtených knih je zkrátka osudové…

 

Ale zpět k tématu. Protože se vyšetřovatel za čtení detektivek ve vlaku stydí, naučil se je „skrývat a rafinovaně maskovat… Také tentokrát kryla vazbu povídek D. Hammeta obálka Klubu přátel poezie. Podle jeho názoru vypadal cestující s básničkami bláznivěji než s obvyklým oddechovým čtivem, ale tato kamufláž měla výhodu: nikdo mu nekoukal přes rameno a nesnažil se mu dokazovat, že to zná a vrahem je komorník.“ Tak tedy maskovat detektivku básničkami by mě opravdu nikdy nenapadlo. To už raději obalem z matematicko-fyzikálních tabulek, na ty by se mě asi opravdu nikdo nevyptával.

 

Mimochodem, komorník jako vrah je takové staré detektivkové klišé. Ovšem Dům v zámecké zahradě jedno podobně omšelé klišé také použije… ale víc neprozradím.

 

Znovu zpět k tématu: Kromě již citovaného D. Hammeta je tu také Agatha Christie, Perry Mason, Sherlock Holmes, Ztracený dopis E. A. Poea, z mimodetektivní literatury Homér a Odysseus, již uvedení Jirásek a Mácha, citát z Hamleta, kralevice dánského, ke kamufláži použitá Romance pro křídlovku a zmínka o knihách o józe. To je celkem dost knižních aluzí na jednu detektivku, nemyslíte? Na to by byla škoda neupozornit. Tudíž mi zřetězení klasika a detektivky a tím i možnost podělit se o tuhle knižní úrodu přišlo velmi, velmi vhod.


>>
07.03.2024
22.02.2024
08.02.2024
<<

kalendárium