Robinson Crusoe aneb Milí mladí přátelé...

Vyšlo: 23.09.2021
Autorka: Hosté
fotka knihy...

Začal školní rok, učebnice jsou vyfasovány a spolu se sešity podepsány a obaleny. Kroužky jsou vybrány a zaplaceny. Všechny předměty se pomalu rozjíždějí a žáci, učitelé i rodiče nabíhají na známou školní rutinu. Minulý týden na třídní schůzce češtinářka sdělila požadavky na čtení žáků v páté třídě. Každý minimálně 6 knih za rok, dle svého výběru. Bože, jak já tomu svému školákovi závidím, že si může sám vybrat. Když vzpomenu na svá školní léta a seznamy doporučené / povinné literatury k přečtení! Určitě si to vybavujete také. Kromě toho, že to, co jsme měli povinně vybráno, mě často vůbec nebavilo, tak se za mých mladých let vyskytoval ještě jeden problém, a to ty knihy sehnat. Ve veřejné knihovně byly maximálně 2‒3 kusy od kýženého titulu a na ty byly pořadníky, školní knihovnu si nevybavuji. Takže člověk sháněl nejprve ve své knihovně, pak v knihovnách bližší i širší rodiny a přátel a sousedů… pamatujete?

 

 A s jednou takovou knihou mám spojen komický zážitek. Tedy, komický byl pro všechny aktéry a přihlížející kolem, já byla celkem rozčilená. Tou knihou, která mi tak zavařila a jejíž první věta vešla do rodinné historie, není žádná jiná než Robinson Crusoe od Daniela Defoe v převyprávění J. V. Plevy z roku 1986 vydaném v Olympii. Rok vydání a nakladatelství jsou zde naprosto podstatné. Jasně si vybavuji její zelenou obálku s kresbou Z. Buriana. A také si pamatuji začátek úplně první věty v knize: „Milí mladí přátelé…“. Tu knihu jsme četli dílem ve škole a dílem jsme ji měli číst doma, a proto jsme si měli sehnat naprosto stejné vydání. Jenže. Jenže, já ji nemohla sehnat, ani za nic. A tak se do akce vložil můj otec, řka, že s bráchou měli Robinsona Crusoa určitě v knihovničce a tudíž, až budeme na prázdninách u babičky a strýce, po knize se podíváme. Ukolébána tímto příslibem, nic netušíc, jsem se přestala pídit. A skutečně, když jsme přijeli na návštěvu, požádala jsem strýce, zda by zalovil v útrobách své knihovny a podíval se po onom nešťastném trosečníkovi. A voilà, trosečníka i s Pátkem našel, nostalgicky zamáčkl slzu a vítězně mi knihu předával. Spadl mi kámen ze srdce a má radost neznala mezí do chvíle, než jsem uviděla poprvé její obálku. Nebyla zelená, ale bílá, a já začala větřit komplikace, nicméně jsem stále slabě doufala. Ale když jsem knihu otevřela na první straně, mé naděje pohasly úplně. Kniha nezačínala „Milí mladí přátelé…“, ale „Narodil jsem se léta Páně…“. Bylo tudíž jasno, že jde o jinou knihu, pochopitelně starší, což mi došlo až v tu chvíli. Strýc se dmul, otec byl rád, že to má z krku, a já tam seděla jako hromádka neštěstí, což nezůstalo bez povšimnutí.

 

Byla jsem vyzvána vysvětlit, co se děje. O tom, že knihy vycházejí opakovaně v různých překladech, vydáních, úpravách a nakladatelstvích, jsem pochopitelně neměla tehdy, v páté třídě, ani tušení. Tudíž neznalá vydavatelských postupů a terminologie jsem neobratně vysvětlovala, že to je ona kniha a titul, a zároveň to není ona kniha, kterou potřebuji. Nevím, jestli jsem vysvětlovala špatně, nebo pánové jen předstírali, že nevědí, jak to myslím, protože oba svorně tvrdili, že je to Robinson Crusoe a že jiný Robinson Crusoe nebyl a není a je jedno, že ve škole máme něco jiného, příběh je stále stejný, Robinson ztroskotá, postaví si úkryt, spřátelí se s Pátkem a tak dále. Jistě si dovedete představit mou narůstající frustraci, až jsem v zoufalství naštvaně vykřikla: „Ale takhle kniha“, zuřivě ukazujíc na bílého Robinsona, „tahle kniha začíná: Narodil jsem se léta Páně. A ta naše, co čteme ve škole, začíná: Milí mladí přátelé…“

 

Když na to dnes vzpomínám jako dospělá a zároveň rodič a při znalosti „sranda povahy“ mého strýce i otce je mi jasné, že tuto absurdní situace neměla jiného řešení, než zvolil strýc a jež se nakonec zapsalo do rodinné databáze příběhů k rodinným setkáním. Totiž strýc vzal tužku a svou starou knihu upravil do požadované podoby. Kniha teď začínala: „Milí mladí přátelé, narodil jsem se léta Páně…“.

 

Martina

 

P.S. A na chudáka Robinsona jsem zanevřela a jeho dobrodružství nikdy do konce nedočetla… Tak třeba se synem, jestli seženu to správné vydání…


>>
09.09.2021
26.08.2021
12.08.2021
<<

kalendárium