Zeměplocha aneb Čtení klíčovou dírkou

Vyšlo: 28.01.2021
Autorka: Marta
fotka knihy...

Už máte dočtený svůj knižní vánoční dárek? A myslíte si, že jste byli první, kdo ho četl? Jestli nemáte v rodině silného čtenáře („silný čtenář“ podle vzoru „silný kuřák“), pak jste asi první byli. Pokud máte, je vaše prvenství sporné.

 

Silný čtenář vnímá Vánoce rozporuplně. Na jedné straně se na ně těší, na druhé straně je nesnáší. Nemá je rád hlavně proto, že se pokaždé musí rozhodnout, jestli knihu předá panensky netknutou, jak by to mělo být (nebudete přece dávat darem něco už použitého), anebo se do ní aspoň na chviličku začte. A jak už bylo řečeno, silný čtenář je podle vzoru silný kuřák. Dopadne to proto právě tak jako u toho kuřáka, který přemýšlí, jestli si tu cigaretu zapálí, nebo ne. Závislost obvykle zvítězí a silný čtenář si tu knížku nakonec zapálí… eh, rozečte.

 

Přiznávám se, jsem silný čtenář. Takže nakonec si tu dárkovou knížku přečtu. Ale hodně se snažím, aby na ní nebylo poznat – nebo aby bylo poznat co nejméně – že už byla čtená. Ona taková přečtená knížka už nikdy není úplně taková, jako byla nečtená. Trochu povolí v hřbetu, stránky se od sebe uvolní, obálka brožur začne odstávat.

 

Pokouším se proto stopy a následky přečtení minimalizovat, čili se snažím knížku co nejméně otvírat. Rozevírám ji jen na takovou malinkatou škvírku, co nejmenší, opravdu jen takovou, abych dohlédla na konec řádky u hřbetu. Říkám tomu čtení klíčovou dírkou. Jednak opravdu nakukuji jen malou skulinou, jednak mám při tom takový trochu provinilý pocit, jako že opravdu nahlížím někam, kam nemám.

 

Celá léta jsem takto před Vánoci pro svou sestru kupovala a pak klíčovou dírkou četla některé díly Zeměplochy Terryho Pratchetta. Bylo to čím dál dobrodružnější a napínavější, protože autor psal čím dál obsáhlejší knížky. Zvlášť uprostřed knihy bylo nutné stránky oddalovat víc, abych dohlédla až na konec řádku. A na hřbetu takové tlusté brožury je hodně patrné, že už byla otevřená!  Rozbalování vánočního dárku pak bylo napínavé nejen pro obdarovávanou sestru, ale i pro mě. Bude to moc vidět? Nebude?

 

Nikdy mi sestra ani slovem nedala najevo, že by si něčeho všimla, i když jsem přesvědčená, že o mém předdarovacím čtení věděla. Jsem jí za to vděčná, protože mi tím umožnila několik let dobrodružné četby ‒ přesněji četby s dobrodružstvím.

 

V posledních letech byla většina knižních dárků vázaná. Takové knížky se metodou klíčové dírky čtou lépe, nezanechává to na nich takové stopy. Ovšem v průběhu minulých Vánoc jsem si překvapeně uvědomila, že mi opatrné a napínavé čtení choulostivých brožur tak nějak začíná chybět. A tak doufám, že si moje sestra časem oblíbí nějakou další brožovanou knižní sérii…


>>
12.09.2016
17.08.2016
12.08.2016
<<

kalendárium