Hledala jsem cosi – vlastně kohosi – v jedné databázi a najednou jsem narazila na malíře Rambouska. Nevšimnout si údaje „malíř“, zřejmě bych jeho jméno přeskočila jako ta ostatní a hledala dál. Jenže tohle spojení vyvolalo cinknutí v mé paměti, takže jsem se zarazila a zamyslela. Malíř Rambousek – počkejte, to znám! To je přece hlavní postava z Erbenovy detektivky Smrt talentovaného ševce! Hlavní v tom smyslu, že je to oběť, jejíhož vraha musí kapitán Exner, který už zase přišel o svou dovolenou, najít.

Samozřejmě že malíř Rambousek z knihy nebyl TEN malíř Rambousek z databáze. Nesouhlasilo křestní jméno.  Ovšem pořád to byl „malíř Rambousek“. Co by ten skutečný malíř říkal tomu, kdyby si četl o vraždě stejnojmenného kolegy-malíře?

Opravdu by mě to zajímalo. V téhle detektivce je totiž také postava, která má stejné jméno jako já. Abych pravdu řekla, moc nadšená z toho nejsem. Dokud vystupuje pod příjmením, je to v pořádku. Je to „cizí“ příjmení, tudíž i cizí osoba (postava). Pak ji ale jiná postava začne oslovovat křestním jménem a najednou je to takové… takové… příliš osobní. Jako by ta druhá postava zároveň oslovovala přímo mě. A to se mi nelíbí, protože ta postava (ta druhá) je mi tak trochu nepříjemná, a pak se navíc ukáže, že… no, to bych asi prozrazovat dopředu neměla.

Jak bych se cítila, kdyby dotyčná postava měla místo stejného jména stejné příjmení? Bylo by to ještě osobnější, nebo naopak? Přece jen křestní jméno je člověku takové bližší, kdežto příjmení je formálnější… Jenomže zatím jsem na své příjmení v žádné knize nikdy nenarazila, a tak nevím, jak se jeho nositel cítí. To by musel říct někdo, kdo takový zážitek má.

Vlastně bych se mohla někoho zeptat hned – přímo v této detektivce je jedna paní, kterou znám. Tedy to příjmení znám. Možná bych se jí mohla zeptat, jaké to je, když čte o postavě, která má její příjmení. A co jenom příjmení. Vždyť ta postava má i téměř stejné povolání! To už je podobná shoda jako u toho malíře R., takže její vyjádření by mohlo být o to zajímavější.

Jenom jednoho se bojím. Že mi řekne, že kapitána Exnera, důstojníky Beránka a Vlčka, černou mercedesku či cokoliv jiného nemá ráda a proto tyhle detektivky vůbec nečte…