Před rokem jsme vyběhly na dlouhou trať o třech stech pětašedesáti knihách. Ve skutečnosti jich bude o jednu míň, protože dnes poprvé nebudeme psát o knížce:

Marta

Do tohoto projektu jsem šla s určitými obavami. Knihy a čtení jsou moje radost a potěšení. Když to teď ale budu mít celý rok jako povinnost, nezprotiví se mi to? Co když po tom roce nebudu moct knihu ani vidět?

Dnes zjišťuji, že se stal pravý opak. Při psaní příspěvků jsem se musela podívat na knížky trochu jinak, než jsem byla zvyklá, takže i mnohokrát přečtené tituly najednou zasvítily novými barvami. Z textů kolegyň, hostů i diskusních příspěvků jsem ochutnávala neznámé knihy, čehož výsledkem je dlouhý seznam toho, co si rozhodně MUSÍM přečíst (až budu mít čas). Při přípravě kalendária jsem se dovídala o autorech, jejich životech, dílech a souvislostech tak zajímavé věci, že výše zmíněný seznam dále mocně nabobtnal.

Děkuji kolegyním, které se mnou v projektu byly, za podporu a společné zvládání problémů, a děkuji jim a hostům a čtenářům kniháRUMu a též všem diskutujícím za celoroční sdílení radosti číst.

Monča

Většinou se na závěr roku vždy rekapituluje ten předchozí. Přemýšlím nad tím, jestli se chci taky zamýšlet. Zamýšlet nad tím, co mi náš projekt kniháRUM a lidé kolem něj dali…

365 neuvěřitelných dní…

61 vlastních knižních příběhů...

12 sdílených knižních příběhů...

292 inspirujících knih k přečtení…

lektorování workshopů tvůrčího psaní...

kupu zajímavých lidí na workshopech…

hromadu lidí, kteří nás a náš projekt posunuli dál…

přátele…

Obrovské díky patří hlavně holkám, že to se mnou zvládly a více než 365 dní vydržely a ovládly svou touhu mě zabít :-) A taky vám, našim čtenářům, že jste četli, komentovali, diskutovali, psali a povídali si s námi o knihách, literatuře a životě. Můžeme jen doufat, že na nás nezanevřete ani příští rok a přesto, že naše frekvence psaní bude krapet nižší, budete číst a psát s námi dál.

PF 2014 a hodně štěstí!

Katka

Projekt KniháRUM je u konce. Když si vzpomenu na naše nervózní začátky před rokem (Stihnem vše připravit? Máme tolik knih/zážitků? Utáhnem to celý rok?), tak je mi trošku teskno, že to všechno už končí. Ohlédnu-li se za tímto rokem, tak vidím, co všechno jsem díky projektu získala:

- poznala jsem blíž pár spolužáků, které jsem celé 3 roky jen tak míjela a vím, že by byla věčná škoda, kdyby to tak bylo i dál,

- zjistila jsem, že povídat si s lidmi o jejich niterných pocitech ze čtení je jako svlékat se. Hodně lidí čte, ale málo se jich chce vědomě “svléknout”.

Tenhle rok byl náročný, byla to jízda. Přes všechna úskalí a nesnáze můžu ale říct, že se mi s holkama moc dobře spolupracovalo a po vychytání much i mušek to bylo strašně moc fajn. Děkuju, holky!

Radka

Miluju knihy – všechny.

Mám ráda i čtenáře – všechny: nápadné, utajené, samostatné, závislé, klasické, elektronické... Za uplynulý rok mám ovšem nejraději ty, kteří se zapojili do našeho projektu: vřelé díky vám všem!

Jediné, co mne mrzí (už kolik let) a co dobře zná každý čtenář, že je tolik úžasných knih a tak málo času na jejich čtení... A že i zde se objevilo tolik (vlastně všechny) zajímavých knih a já na ně ne a ne sehnat čas. Toto se zřejmě nikdy nezlepší: čím více čtu, tím mám větší trauma z toho, co jsem ještě nečetla. A přece se nevzdám, stejně jako žádný jiný čtenář.

Čtenáři jsou velmi zvláštní (a také cenné) společenství: mluvit s nimi je zážitek, mlčet s nimi je příjemné a psát si s nimi je inspirativní. To teď, po celém roce s kniháRUM, víte už také. Ještě jednou – díky, bez vás by to nešlo.