Sváteční nálada. Za pět minut osm. V obchodě už téměř ani noha. Pokladní vám při placení přeje pěkné svátky a navíc přidá i úsměv. Jeden si tak nějak říká, proč alespoň ten úsměv nepřidají i během zbývajících měsíců? Jistě, najdou se i výjimky, díky za ně, ale většinou se mi podaří narazit na protivnou paní, která pro zapšklý obličej nejde daleko. V obchodě se mi podařilo sehnat poslední díl skládačky pro přípravu čokoládových cookies.

Sváteční nálada. Na chatě nevedeme internet (díky za to!). Jediná hudba, která se mi povaluje v nově opraveném notebooku, je vánoční set, který nazpíval Michael Bublé. Nazpíval to dokonale. To se musí nechat. Poprvé peču cookies na chatě. Zjišťuju, že to není zas taková sranda, jak to doma vypadá. Navíc když zjistíte, že pečící papír zůstal na regále v obchodě… Navíc sušenky vypadají, že dneska se mi rozhodně neupečou. Ať s tím ani nepočítám. Nakonec dostávají rozum a až na první, mírně snědou várku, chutnají božsky. Dokonce mi dovolily, abych si mezi plechy četla. Nejostřejší pokrmy tatarské kuchyně od Aliny Bronsky. Vskutku tematická kniha, že?

Život tří generací žen je zdá se mnohem náročnější, než to vypadá na první pohled. Trošku panovačná babička, trošku hloupá dcera a vnučka, která se prvně ani neměla narodit. Snažím se na příběh koukat z vnějšího pohledu a jejich strastiplným příhodám se směju. Vážně se divím, že jsem ty sušenky nespálila všechny…