
Autorka: KnihaRUM

Září. První poprázdninový měsíc. Dětem začíná čas školy a povinností. Proto vám přinášíme jednu "povinnou," ale pěknou knihu. Staré řecké báje a pověsti od Eduarda Petišky s ilustracemi od Zdeňka Sklenáře.
Nevím, zda-li se sluší vyprávět tento příběh, ale titul pro měsíc září k tomu vyloženě vybízí. Staré řecké báje a pověsti jsou totiž knihou, která se u nás doma neohřála ani chvilku. Když máte maminku učitelku, je zcela jasné, že dřív nebo později začne půjčovat knížky nejen ze školní knihovny, ale také z domácí knihovničky. Povinnou četbu zvláště. A tak Staré řecké báje a pověsti kolovaly z ruky do ruky. Pamatuji se dokonce na slečnu, která je měla půjčené asi třikrát. Nejdřív nestihla udělat referát. Potom potřebovala referát rozšířit. Pak přestoupila na jinou školu a zřejmě o nich chtěla referovat znovu. Knihy, které jsou z ruky do ruky… Znáte nějakou podobnou putovní knihu?
Mytologie je mocná. Obsahuje hrdiny jako z pohádky. V tak zvláštních příbězích a situacích, že to je téměř až pohádkové. A přitom nekončí dobře. Tedy ve většině případů. Vlastně to spíše jsou tragédie v hávu kouzel. Dokonale vymodelovaní muži – atleti s povahou bohů, kteří trpí nepřízní těch opravdu mocných sídlících na Olympu, éterické krásky s děsivou rodovou historií, které ani krása nezachrání. Tolik odlišné od toho současného světa, kdy krása je považována za vrchol a všespásnou zbraň jak u mužů, tak hlavně u žen. Jakoby na ničem jiném už nezáleželo. Kam se vytratilo to hrdinství dávných mýtů a pověstí? Nebo tu je a dává vzniknout dalším bájím, které za pár století budou považovány za klasické? Kéž by tomu tak bylo, protože takových příběhů není nikdy dost.
Petiškovy Staré řecké báje a pověsti! Jak je to dávno, co jsem je povinně četla do školy? No – hodně dávno. Tehdy jsem je přečetla opravdu jako povinnost, sice zajímavou, ale povinnost, kterou stejně brzy zapomenu. Ale nezapomněla. Literatura, film, architektura, malířství, dokonce i hudba, tam všude se mi opakovaně základní přehled starých řeckých hrdinů a bohů hodil a stále znovu jsem si připomínala tuhle školní četbu. Řecko je jedním ze základních kamenů naší kultury a Petiškova knížka je zase jedním ze základních kamenů mé znalosti řecké mytologie. Jsem ráda, že jsme tenkrát tuhle knížku dostali za úkol.
Tajemný svět bájí a pověstí. Jako malá jsem je se zatajeným dechem hltala a utíkala do těch cizích světů. Představovala si jak asi vypadali bohové a všechny ty mýtické příšery a podivná stvoření. Přemýšlela jsem na tím jestli vůbec existuje Bůh nebo jich je víc. Bylo hezké věřit, že každý z nich má svou oblast působnosti, aspoň tak není ten jeden jediný tak moc přetížen.
Staré řecké báje jsou důležitý literární základ, ke kterému se vědomě i nevědomě vracím. Ty příběhy a osudy jsou přepsané do mnoha knih a přenesené do mnoha jiných příběhů. Jsou stále stejně krásné, tajuplné a mystické. Pravdivé nebo smyšlené? Zná někdo odpověď?
Staré řecké báje a pověsti v sobě snoubí věci, které jsou často mimo moje chápání. Všechny řecké bohy a hrdiny, kteří vládnou nadpřirozenými silami. Ovládají řeky a moře, vládnou větru i dešti, dokonce i ohni umí poručit. A mrtvé duše převádí do podsvětí. Mám prostě pocit, že je tu všechno. Nebo alespoň velký kus našich životů. Negativní i pozitivní. Všechny ty psychické a fyzické nemoci. Oidipův komplex nebo Achillova pata. Krásná Afroditu. Sapfó. Tajemnou a nadaná básnířka z ostrova Lesbos. Je tu Kalypsó i všechny další nymfy, múzy a sirény. Dokonce i nejvyšší z nejvyšších tu je - bůh Zeus. A taky Pandořina skříňka a naděje. Hlavně ta naděje.
Často mám pocit, že se ty postavy nějak míhají kolem mě. Nenápadně, jsou neviděni, v utajení nebo přestrojení. Přesto tady jsou a sledují mě a hlídají, abych neprovedla nějakou hloupost...

1. září není jenom obvyklým prvním školním dnem, který letos připadá na neděli, ale rovněž datem několika významných výročí: Slavíme Světový den míru i Den hnutí nezúčastněných zemí. V roce 1942 se narodila americká autorka science fiction a fantasy Carolyn Janice Cherryová, která napsala více než 60 knih.
*1875 Edgar Rice Burroughs
*1917 Jan Šprincl
*1929 Josef Koláček
*1942 C. J. Cherryh
†1913 Ladislav Quis
†1941 Jiří Orten
†2007 Vladimír Reisel